Zhodnocení výzev a nové předsevzetí

Poslední den letošního roku je za pár hodin a mě se povedla dočíst poslední kniha ze 120, které jsem si dala letos za cíl. Už jsem tomu ani nevěřila, že se mi to podaří, protože se mi moc číst poslední dny ani nechtělo. A musím přiznat, že toho Svěráka jsem četla jen proto, že má jen 90 stran. Jinak bych se mu vyhla obloukem.

Naopak Čtenářskou výzvu na Databázi knih se mi ani letos nepodařilo splnit, i když jsem knížky měla podle kritérií vybrané. Jako pozitivum vidím to, že mě výzva občas donutila chytnout do ruky i jinou knihu mimo fantasy žánr.

Pro ten nadcházející rok ještě nevím, jestli si dám nějakou čtecí výzvu. Nejspíše si vystačím se stovkou přečtených knih, to je tak optimální množství, co se dá zvládnout, když se zajímáte i o jiné věci než jen knížky. K tomu by nebylo od věci se občas věnovat i psaní, ale to záleží taky na vytíženosti ve slohu. Ale aspoň tři příběhy zkusím během roku napsat.

Knížky v Aj

Znáte to, rozečtete nějakou knižní sérii a najednou konec. Knížky nejsou tak úspěšné, jak si vydavatel představoval, tak nepokračuje. Ale co máme dělat my, co máme rozečteno? V tom nejnapínavějším knížka skončí a český čtenáři, máš smůlu. Použij fantazii a příběh si domysli. Nebo si knížku sežeň v jiném jazyce. Ještě že jsem schopná číst v angličtině a objevila jsem Book Depositery. Mají tam vše, nač si vzpomenu, a v paperbackové podobě ty knížky vycházejí i rozumně cenově. Na poprvé jsem chytla po svém oblíbeném Ricku Riordanovi. Jeho série naštěstí vycházejí v češtině komplet, ale do doplňkových knih se už Fragmentu nechce.
Od objednání to trvalo čtrnáct dní, než knížky přišly. Což je celkem krátká doba, když si vememe, jak (ne)funguje Česká pošta. Každá knížka přišla samostatně a ke každé byla přibalená i jedna záložka.

Knižní závislák

Knížky jsou moje vášeň. Možná i prokletí. Vždy to tak však nebylo. Na základce jsme číst nemuseli, tak jsem nečetla. Když jsem byla v pětce, tak se máma naštvala a dala mi to povinně. Musela jsem napřed číst půl hodiny denně. Postupně mě čtení začalo bavit a já četla čím dál tím déle a více. Stal se ze mně knihožrout. Když jsem přečetla většinu dětských knih v domě i u sousedů, začala jsem si je půjčovat v knihovně. Nejdřív jen pár, ale později jsem si jich začala brát až deset najednou. Půjčuju si jich více než jich vracím. Zrovna teď jich mám doma  15. A to mi tu stále zbývají i nějaké knížky z vánoční nadílky.
Mám knihy ráda, protože mě dostanou do fascinujících světů. Čtu o všech možných chvílích. Ve škole, o přestávkách, v autobuse, na zastávce... Také zkouším psát  vlastní knihy na stránce Wattpad.

Moje výhra

Jupí, jupí, jupí! Takovou radost jsem měla, když jsem minulou neděli zjistila, že jsem vyhrála  1. místo ve vánoční soutěži na marzicake.cz. Jen jsem nevěděla, co jsem vyhrála. Byla jsem celý týden zvědavá a netrpělivá, ale o víkendu jsme dodělávali cukroví, tak jsem na to nakonec úspěšně zapomněla. A včera, když jsem přišla domů, čekal mě tu balíček. Teda celkem balík. Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že je to moje výhra, ale to už jsem dobývala dovnitř. Dostala jsem soupravu na dělání oplatkových kornoutů a košíčků od tescomy a k tomu kuchařku a recepty z hery. Z výhry mám opravdu velkou radost a už se těším na léto, až budu pojídat domácí zmrzlinu z vlastních kornoutků.

Bez vzdělávání to nejde

To jsou moje kuchařky.
Sladkou kuchařku mi koupila máma hned po vánocích, abych měla podle čeho péct. A recepty od Jemmy jsou fakt dobré.
Morbidní muffiny jsou z výprodeje. No nekupte to za pade.
Prostřední dvě jsou nové. Vybrala jsem si je za poukaz, který jsem vyhrála v soutěži Kniha mi sluší. Ona teda soutěžila máma, ale modelku jsem na fotce dělala já, tak je to stejně moje zásluha. Zatím jsem je jen prolistovala, tak uvidím, jak se podle nich bude péct.

Velké pečení - velikonoční jarmark

Ve škole se  každoročně pořádá velikonoční jarmark. já jsem samozřejmě chtěla péct a naplánovala jsem si toho docela hodně. Proto mi máma nabídla, že mi přenechá půlku stolu a můžu si i sama prodat, co vytvořím.
Napřed jsem si musela vše naplánovat. Rozhodnout se, jaká udělám těsta, jaké zvolím krémy a čím budu cupcakes zdobit. Spočítat suroviny a napsat mámě nákupní seznam. V lednici jsem zabrala celou poličku jen surovinami.
V plánu jsem měla 4 druhy těsta na cupcakes, jablečné koláče a malé koláčky s lemon curd a karamelovo-čokoládové. Jarmark byl v úterý a aby bylo vše čerstvé, mohla jsem začít péct až v neděli. V sobotu jsem si jen dopředu udělala tři várky lineckého těsta na koláče a koláčky. V neděli dopoledne jsem se pustila do korpusů na cupcakes.  Byl to celkem náročný, dvou a půl hodinový maratón vážení, míchání a pečení, kdy bylo výsledkem 55 upečených základů. 4 jsem se rozhodla věnovat rodině, jako zákusek po obědě, a tak jsem si hrála s jejich nazdobením.
Později odpoledne jsem se ještě pustila do malých koláčků. Linecké těsto jsem naplnila do kovových formiček na košíčky, polovinu jsem plnila citronovou směsí, druhou půlku jsem naplnila slaným karamelem a polila čokoládovou polevou.
V pondělí jsem přijela ze školy, rychle si udělala úkoly a pustila se do práce. Měla jsem toho před sebou ještě hodně. Máma mi aspoň dopředu uvařila pudink do krémů, aby mi vychladl a nemusela jsem čekat. Začala jsem jablečnýma koláčema, protože jsem těsto už měla hotové, šlo to docela rychle a během půl hodiny se koláče už pekly. Mohla jsem se pustit do krémů na cupcakes a jejich zdobení. Jestli to včera bylo náročné, tak dnes to bylo mnohem horší. Skončila jsem o půl osmé, kuchyň po mě naštěstí  uklidila máma, protože bych na to už neměla sílu.

Na zítra jsem měla nachystáno:
6 x velikonoční cupcake s vajíčky
6 x velikonoční cupcake s marcipánovými zajíčky
6 x vanilkové cupcake s jablky a slaným karamelem
6 x vanilkové cupcake s čokoládovým krémem
6 x bílé cupcake s duhou
6 x bílé cupcake s citronovým krémem
6 x red velvet s mascarpone a malinama
6 x red velvet s mascarpone a bílou čokoládou
3 x vanilkové cupcake s pomerančem
8 jablečných koláčů
cca 100 citronových koláčků a
cca 100 koláčků čokoládových

p.s. při tom zápřahu jsem odrovnala mámy mixér

Jak to začalo

Tak ještě jednou a od začátku. Asi jako každý jsem v kuchyni pomáhala od malička. Nejprve to bylo takové to podej, dones, zamíchej, oškrábej, nastrouhej.  Naučila jsem se udělat rajčatový nebo okurkový salát, podle receptu zvládnu uvařit jednoduché jídlo, ale k samostatnému pečení jsem se vyhýbala. Do vánoc.
Pod stromeček  jsem mimo jiných dárků dostala tři tajemné krabice. V té první, a rozhodně největší byli formy na bábovku a chlebíček, silikonové bábovičky, podložka na makronky, stěrka a mašlovačka. V druhé krabici byly různé druhy čokolád a také kokos a mandlová moučka.Třetí byla nejmenší, ale udělala mi největší radost. Byli v ní instantní náplně, polevy, vanilkové lusky, ale především plno ozdob. Barevné kuličky, písmenka, cukrové perličky, vločky, hvězdičky, srdíčka a čokoládové filigránky.
Moje první pečení bylo překvapivé. Hned druhý den jsem chtěla péct, ale máma mi řekla, že máme jen zbytekeček mouky. A obchod byl zavřený.  Byla jsem smutná. Máma si pak vzpomněla, že by snad mělo jít udělat těsto i ze škrobové moučky, recept byl naštěstí na krabičce, tak jsem se do toho přece jen pustila. Asi největší výzvou se mi stal elektrický šlehač, protože od mala nemám ráda hlučné přístroje, ale zvládla jsem to.
První pečení nebylo na jedničku, ale přesto všem chutnalo s mě to nakoplo do dalších pokusů. A tak se pečení stalo mým velkým koněm.